Lokáda...

to je kapitola sama o sobě...

Naše rozhodnutí prodat begana a koupit koníka lehčího, snáž ovladatelného, pokud možno starší kobylku na dožití a nejraději mazlíka bral pomalu za své.

 

Inzerátů spoustu, ale pořád to nebylo to pravé ořechové.

 

Když jsem našla inzerát na tuhle kobylku, něco na mě dýchlo. Ale nedoufala jsem, že by ještě byla na prodej. Byla !

 

S majitelkou jsme si dopisovali asi 6 týdnů. Zamilovala jsem se a pevně doufala,

že projdeme tím hustým sítem a že si vybere právě nás pro svojí kobylku, pro kterou chtěla jen to nej...nechtěla tak moc. Chtěla jen,

aby Lokáda dožila v klidu, s lidičkama, které ji budou milovat tak jako ona...

 

Konečně...jeli jsme se podívat. Bylo to asi

250 km ale stálo to za to.

Byla naše ve chvíli, kdy jsme ji viděli...nenápadná hnědka s hvězdičkou a vadou zadních spínek...milá, mazlivá, trpělivá, přítulná, k dětem, s nádhernou povahou a úžasným charakterem.

 

A tak jsme se dozvěděli i něco málo z její minulosti.

Bývalá dostihová kobylka. Maminka několika krásných dostihových koní. Někteří z nich jsou stále na dráze.

 

Člověk si najednou uvědomí, jak smutný je osud těchto koní...

 

Konečně..

5.7.2011 jsme všichni nervózní očekávali příjezd našeho nového přírůstku...

Máme ji.

Jen díky Saše, díky jejímu rozhodnutí, kterého doufám nebude nikdy litovat...

Má se tu dobře. Velký výběh, spoustu pastvy, pozornosti a lásky...

 

a o tom to je...